Tranzit

Tranzit

Vyrostl tvůj syn Danilo
neopíjí se nehraje říkáš
staví na dvoře hlubokou studnu

vidím ho ještě před sebou to temné
schodiště jak po schodech
skáče dolů do ráje
do dvora v ulici Saksaganskogo

ten muž s krásnou tváří
který je tvůj syn věř mi ten
studnu nedostaví ten čeká

nehraje nepije zná
také jednu dívku proč ne Danilo
mně řekl že čeká

stačí když pohlédneš na kočku
na svém klíně a já
na tvé něžné prsty
v její rezaté šíji
jakmile i jen škvírkou dveře
pootevřu uskočí a je pryč

Signum. Blätter für Literatur und Kritik. 2008. Sonderheft 11
Překlad/Übersetzung:
Věra Koubová

Transit (deutsch) …

Ikon (Tschechisch)

Ikon

Danilova zachmuřená tvář když potřetí
přišla vniveč práce jeho rukou nevím
co mu poradit kup si kočku Danilo
nic pak nebudeš mít nic neztratíš
kup si vodku a tou namaluj na čelo
své krávě křížek pak ti dá ráno
mléko večer mléko pak tvá kůže zbělá
sněhem budeš chodit klidně i bez šatů
nejlépe ale když nic z toho neuděláš
a svou tvář budeš nosit dál jako by člověk
měl jen jednu já jsem tě Danilo viděla
na jedné ikoně na předměstí Kaluše
vím že máš křídla a nebojíš se hrát
o štěstí svých dětí stolní hry s anděly
když ti chtějí namluvit krásnou tvář
vstaneš a vejdeš do ikonu svého hoře

Signum. Blätter für Literatur und Kritik. 2008. Sonderheft 11
Překlad/Übersetzung: Věra Koubová

Ikon (deutsch) …

 

Gobelín

Gobelín

Stříbrošedé léto nás tká do přediva bez konce
napříč těly co se zvedají klesají jede
člunek jako svítivé nitky jsou dny

Danae sedí v krytu celnice říká:
ztěžka prochází déšť mými sny
budu mít syna jeho matka
bude plakat – přitáhne si mne k sobě a zašeptá:
vidím se, jak ležím s rozpuštěnou kůží
a čekám ze strachu na strach

naše stříbrošedé tkanivo napnuto do stavu
zaujatý návštěvník pozoruje příběh
našich dní jako mýtickou látku pln obdivu
zavadí jeho pohled o pozlacené šindely
ohniska nádhery v úhoru jímž tohoto
léta bez konce projíždíme v jehož tkanivu
potkáváme člunek křížící časy

na palubě v slunce výhni leží roztažený rek
Danilo rozčtvrceného života avšak stále ještě
připraven k boji na břehu dřepí muži a kouří
do dlaně obdivuji jak umějí
odcvrnknout doutnající filtr do moře

tímto přívozem musíme jet chceme-li cestovat
pod ochranou svých pasů nechceme-li spát
na Kolchidě s černomořskou flotilou za zády
a před sebou mít náležitosti hraničního přechodu

je třeba mít totéž azurové vlákno za nebe i
za moře není mezi nimi hranic
říká snivě Danilo my oba mlčíme já vím
co chceš říct: tak to není Danilo
u nás se hranice cení a nazývají se peras
což znamená: odkud co počíná své bytí

k večeru se zvedne vítr – pěna stříká přes lodní
zábradlí zhojí Danilovo rozdělené tělo
jsme rádi že ve skytských temnotách
máme na palubě průvodce jenž to tu zná

zeptáme se ho na Danae – nikdy o ní neslyšel
jestli tohle je země Skytů pak má Danilo falešné papíry
a naše měna není než žetony do hry pro posádku
ukážeme mu knihy a čteme si v nich do rána

avšak Danilo má naše verše za hotové sliby
a chce s námi zpět na Kolchidu zem bohatou dřevem
lnem a konopím

propustěmi se ale nedostane s falešnými papíry
a ani s pravými ne jen naše Danae z knih
to má snadné – přitáhne si mě k sobě a řekne:
nemůžeš být smutná za druhé pro tebe
je totiž déšť zde i za hranicí týž

Signum. Blätter für Literatur und Kritik. 2008. Sonderheft 11
Překlad/Übersetzung:
Věra Koubová

Gobelin (deutsch) …